Tiskové zprávy

Na části území Národního parku Šumava začalo nově platit omezení vstupu. Týká se oblasti, která přiléhá k hranici s Národním parkem Bavorský les. Opatření zceluje plochu, ve které už klidové území existuje a je tak již desítky let z větší části veřejnosti nepřístupná. Od Pramenů Vltavy až po Plesnou se tak nyní mohou turisté pohybovat pouze po značených turistických trasách.

Celé léto probíhal na Šumavě rozsáhlý monitoring zaměřený na velmi vzácný druh bezobratlého živočicha – trnoštítce horského (Tragosoma depsarium). Podobně, jako v případě kornatce velkého (Peltis grossa), který se na Šumavě znovu objevil po více než 100 letech, se jedná o velmi vzácného brouka, který se vyskytuje jen na několika málo místech v Evropě a to ještě v malých populacích. V Národním parku Šumava byl ale jeho výskyt prokázán na skoro celém území, s hlavním těžištěm na jihu.

Každý sedmý ulovený jelen byl v bavorské části Šumavy napaden severoamerickou motolicí velkou. V Národním parku Šumava se tento parazit objevil dokonce v každém pátém jelenovi. To vyplývá z výsledků přeshraničního projektu Bavorského státního ústavu pro lesy a lesní hospodářství (LWF) ve spolupráci s Národním parkem Šumava, Národním parkem Bavorský les, a Lesní správou Neureichenau Bavorských státních lesů.

Nerespektování vstupů do klidových území vede Správu Národního parku Šumava k zásadním opatřením. V nejcennějším území pro populaci tetřeva hlušce, v oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní zvyšuje dohled strážců a projednává omezení vstupu v této lokalitě.

Tradiční Den Národního parku Šumava je letos celý věnován oslavě šedesáti let od vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Šumava. Odehrávat se bude u informačního centra Rokyta nedaleko Srní v sobotu 1. července a bohatý program zakončí odpoledním koncertem zpěvačka Lenka Dusilová.

V roce 2017 bylo na Šumavě potvrzeno první novodobé rozmnožování vlků. První vlčí teritorium vzniklo v oblasti centrální Šumavy – tzv. Srnská smečka. Po šesti letech sledujeme, jak stárnutí některých jedinců tuto vlčí rodinu zásadně proměňuje.

Česko-bavorsko-rakouská (označovaná také jako šumavská) populace rysů od svého založení ztratila asi čtvrtinu ze své genetické diverzity, zjistili vědci na základě genetického monitoringu. Naději do budoucna dává fakt, že v posledních 20 letech se pokles téměř zastavil, ale populace rozhodně vyhráno nemá. Její další osud závisí především na lidech a jejich přijetí této vzácné šelmy zpět do české přírody, kam nepochybně patří.

Rekonstrukce Železného most u obce Pěkná, kde je výstupní místo pro splouvání úseku Soumarský most – Pěkná, bude probíhat ještě v letošním roce. Po dohodě s obcí Nová Pec, respektive dodavatelskou firmou, se však oproti loňsku bude moci splouvat celou sezónu, tedy až do konce října.

Premiéru dokumentu Voda ztracená a vrácená z dílny Radka Plíhala připravila Správa Národního parku Šumava na Světový den vody 22. března ve Vimperku a následně 23. března v Kině Sušice.

Správa Národního parku Šumava se dlouhodobě snaží zachránit zbytkovou populaci perlorodky říční ve Vltavském luhu. Od roku 2011 se začaly připravovat a realizovat větší projekty zaměřené nejen na zjištění skutečného stavu populace perlorodky ve Vltavě, ale na získání informací o řece, o chování perlorodky a jejích vazbách na  prostředí a hostitele. Proto se o perlorodce ve spojení s Teplou Vltavou mluví čím dál častěji. Co je tedy nového?

Mykologové, pedologové, dendrochronologové a další specialisté zkoumající spontánně se vyvíjející přírodní ekosystémy, vyrazili v letech 2021 a 2022 do jádra Boubínského pralesa. Cílem jejich bádání bylo mimo jiné zjistit, zda a jak se liší společenstva hub, osídlující nastojato odumřelé smrky ve srovnání s těmi, jež se vyvrátily zaživa. Vědecký projekt přinesl řadu překvapení včetně nálezu velmi vzácných hub.