Tady, téměř na vrcholu Huťské hory (1 187 m), vznikla někdy okolo roku 1720 osada, jejíž obyvatelé pracovali v nedaleké sklárně Stará Huť.
Osada byla zpočátku samostatnou obcí, později osadou Kozích Hřbetů a Rejštejna. V roce 1900 zde ve 20 domech žilo 168 obyvatel, kteří hospodařili na 30 ha polí, 101 ha luk, 12 ha pastvin a v 165 ha lesů. V nedaleké Zhůřské slati byla těžena rašelina.
Ke Zhůří patřily ještě místní části Neuhas a Tiefenau. Na severní straně obce stála kaple sv. Václava. Po odsunu původních obyvatel byla snaha o znovuosídlení rumunskými a slovenskými přistěhovalci, ale v roce 1952 obsadila tento prostor armáda a ves byla zbořena. Byla postavena nová kasárna a nedaleko byly instalovány dva radary protivzdušné obrany.
Po roce 1989 vojsko Zhůří opustilo. Některé vojenské objekty byly přestavěny k rekreaci.
