Osada byla založena dřevorubci a uhlíři ve 2. polovině 17. století v místech staré obchodní stezky z Čech do Horních Rakous. Vesnice se rozrostla po výstavbě plavebního kanálu. V letech 1788-94 je postaven dřevěný kostel sv. Jana Nepomuckého. Po jeho požáru v roce 1876 je nahrazen současným novogotickým. Nejznámějším zdejší farářem byl Engelmar Unzeitig. Ve svých kázáních napadal nacismus, za což byl uvězněn v koncentračním táboře Dachau, kde i zemřel. V roce 1991 byl zahájen jeho kanonizační proces.
Roku 1923 fungovalo v obci pět hostinců, tři obchody smíšeným zbožím, dvě trafiky, mlýn, hamr a pila.Byli zde čtyři panští krejčí, čtyři obchodníci s dobytkem, tři řezníci, tři obuvníci, dva kováři, konzumní družstvo, spořitelna a řada dalších živností. V roce 1930 zde už stálo 121 domů,ve kterých žilo 699 obyvatel. Ve zničené obci za „železnou oponou“ byl poté“ v letech 1990-92 obnoven hřbitov a opraven kostel.
