Tady blízko lávky přes Černý potok, po které vedla Vintířova stezka dále do Čech, vyrostly od roku 1630 postupně téměř dvě desítky stavení. V jednom z nich bývala i celnice.
Obyvatelé osady se živili zemědělstvím a prací v lese. Mezi nejstarší a nejznámější osadníky patřila rodina Zettlů. Někteří její členové byli i rychtáři rozsáhlé stodůlecké rychty. K jejich statku č.p. 125 patřilo 124 ha pozemků, při domě stávala i rodinná kaple.
Místní sedláci si z dob svobodných Králováků nechávali obnovovat právo lovu zvěře až do svého odsunu v roce 1946.
Dole při hlavní silnici stávala hospoda Karla Koppa. Nestojí už ani stará vrba, která se stala námětem dřevorytu Josefa Váchala.
Dodnes se dochovaly jen pozůstatky tří příkopů na sušení lnu. Byly asi 12 m dlouhé, zakryté břevny, na která se len pokládal. Do příkopu byl přiváděn teplý vzduch od ohniště 5 m dlouhou zděnou chodbou.
