Na vrcholu Radvanovického hřbetu, severovýchodně od vsi, rostla ještě na počátku 20. století pověstná a mohutná Schillerova jedle.
Po vzniku hraničního pásma byla obec vysídlena. Jediný dům, bývalé zámečnictví, zůstal stát při vrcholu stoupání k Českým Žlebům. Dodnes jsou patrné hranice někdejších luk a políček, které tvoří kameny sbírané po generace na těchto chudých rolích. Dnes často porůstají nálety dřevin a nabízejí životní prostor mnoha rostlinám a živočichům, např. plazům.