V roce 1727 vydává kníže Adam František ze Schwarzenbergu povolení ke stavbě dalších nových osad na panství Vimperk. Mezi ně se zařadil i Dolní Cazov.
Pozemky pro nové osady vyměřuje známý knížecí zeměměřič Petr Kašpar Světecký.
Na přelomu let 1734/35 vyrůstají na pravém břehu Řasnice první domky. K nim přibývá roku 1875 i kaple P. Marie s osmibokým půdorysem.
Básník Adolf Heyduk napsal, že zdejší sroubené domky jsou podobné bavorským, že se ves nemusí bát sice povodně, ale jinak je tomu v času bouře! Eliška Krásnohorská píše o půvabné vesničce ležící v záplavě zelených luk a ve věncích olšoví.
Směrem k potoku stála škola a při náhonu ze Zhůřeckého potoka kovárna.
Na přelomu 19. a 20. století zde žilo přes 300 obyvatel. Práce v brusírně skla spolu s drobným zemědělstvím jim zajišťovaly skromné živobytí.
Krize ve sklářském průmyslu ve 30. letech 20. století donutila některé osadníky odejít za lepším. Židovským majitelům A. Pollakovi a G. Fürthovi byly nemovitosti konfiskovány Velkoněmeckou říší po obsazení Sudet.
